A konečně je to tady.Skončila jsem v práci a jak se dalo čekat ,o dva dny dříve než mi skončí smlouva a nejlepší je,že mi to vůbec nevadí.Vůbec mi nevadí,že přijdu o skoro tisíc korun,hlavně,že už můžu být doma a užívat si  trochu té samoty,protože brácha není doma a ségra je pořád ještě pracující člověk.Mamka v práci,taťka v práci,co víc si můžu přát :D

Sousedka a zároveň moje dobrá kamarádka si pořídila štěně bernského salašnického psa,takže teď můžeme chodit večer ven se psi spolu.Další pro mě dobrá zpráva je,že si zítra jedu vyzvednout notebook,který jsem si začátkem tohoto týdne objednala,takže moje nálada vyskočila z bodu mrazu na teplotu aspoň devadesáti stupňů.Byla by byla až na stovce,kdyby mi ji nezkazila jedna osůbka,která se neumí ozvat,jako bych pro ni ani neexistovala,ale hodila jsem to tak trochu za hlavu i když těch  deset stupňů k dokonalosti mé dobré nálady si to stejně vyžádalo.

Tento týden už má skvělá nálada snad neklesne.Neměla by mít důvod.Zítra notebook,navíc bude pátek,takže možná zase nějaká ta domácí akce nás nemine.V sobotu se budu těšit na večer,protože proběhne oslava sestřenčiných osmnáctin.To mě přivádí zpátky k tomu dárku pro ni a uvědomuju si,že jsem na něj vůbec nemyslela,takže se polštář zase asi neuskuteční.Je to docela škoda,mohl to být dobrý dárek,který by se zrovna jí stoprocentně líbil.Z toho už asi nic nebude,co nadělám.